Hrodenský rajón (Grodnenskiy Rayon)
Hrodenský rajón ( Гродзенскі раён, Hrodzenský rajón, v taraškevici Гарадзенскі раён, Haradzenský rajón; rusky Гродненский район, Groděnský rajón; polsky Rejon grodzieński) je administrativně-územní jednotka na severozápadě Hrodenské oblasti. Rajón má rozlohu 2,6 tis. km². Hraničí s Polskem (hranice o délce 68 km) a Litvou (hranice asi 32,8 km). Rajón je rozdělen do 13 selsovětů. Administrativním centrem je město Hrodna. Hrodenský rajón byl zřízen 15. ledna 1940.
Rozloha rajónu he 2 700 km², čímž je největším v Hrodenské oblasti. Velkou část území rajónu zaujímá Němenská nížina, na západě se rozkládá Hrodenská vysočina. Reliéf je rovinný až pahorkovitý. Území rajónu převážně leží v nadmořské výšce 100 až 170 m n. m. Nejvyšší bod má výšku 247 metrů (v okolí obce Kapcjoŭka).
Rajón má zásoby surovin jako cihlářská hlína, rašelina, silikátové písky, křída, písek a štěrk, sapropel. Průměrná lednová teplota je –5,1 °C a v červenci 18 °C. Celkový úhrn srážek za rok činí je 545 mm. Vegetační období trvá 199 dnů.
K nejvýznamnějším řekám Hrodenského rajónu patří Němen a jeho přítoky Svislač, Lasosna, Czarna Hańcza (Čornaja Hanča) a Kotra. Aŭhustoŭský kanál propojuje řeku Němen s řekou Biebrza (na běloruském území Běbža, povodí Visly). Dále rajónem protéká Baranava, Bajarka, Hažanka a Hornica. Na území rajónu se rozkládají jezera Bielaje, Rybnica, Maločnaje, Kalnica, Věraŭskaje, Věnzavěc, Kavěnia a Šliamy.
Převažují jehličnaté, břízové, jedlové lesy. Ty zaujímají 31,7% rozlohy rajónu. Půdy jsou z velké části drnově podzolové a drnově podzolové bažinaté. Bažiny zabírají celkem 2,5% rozlohy rajónu. Na jeho území se nachází masivy Svjatoje, Mastki-Nivišča, Zakreŭščna.
Nachází se zde krajinná rezervace Azjory a biologické rezervace, Hozhaŭská a Sapockinská. Zachovaly se přírodní památky jako masiv sedimentárních hornin (písku, štěrku a oblázků) „Priněmenskij“ a geologické výchozy Kalodzežny Roŭ a Ravěc.
Rozloha rajónu he 2 700 km², čímž je největším v Hrodenské oblasti. Velkou část území rajónu zaujímá Němenská nížina, na západě se rozkládá Hrodenská vysočina. Reliéf je rovinný až pahorkovitý. Území rajónu převážně leží v nadmořské výšce 100 až 170 m n. m. Nejvyšší bod má výšku 247 metrů (v okolí obce Kapcjoŭka).
Rajón má zásoby surovin jako cihlářská hlína, rašelina, silikátové písky, křída, písek a štěrk, sapropel. Průměrná lednová teplota je –5,1 °C a v červenci 18 °C. Celkový úhrn srážek za rok činí je 545 mm. Vegetační období trvá 199 dnů.
K nejvýznamnějším řekám Hrodenského rajónu patří Němen a jeho přítoky Svislač, Lasosna, Czarna Hańcza (Čornaja Hanča) a Kotra. Aŭhustoŭský kanál propojuje řeku Němen s řekou Biebrza (na běloruském území Běbža, povodí Visly). Dále rajónem protéká Baranava, Bajarka, Hažanka a Hornica. Na území rajónu se rozkládají jezera Bielaje, Rybnica, Maločnaje, Kalnica, Věraŭskaje, Věnzavěc, Kavěnia a Šliamy.
Převažují jehličnaté, břízové, jedlové lesy. Ty zaujímají 31,7% rozlohy rajónu. Půdy jsou z velké části drnově podzolové a drnově podzolové bažinaté. Bažiny zabírají celkem 2,5% rozlohy rajónu. Na jeho území se nachází masivy Svjatoje, Mastki-Nivišča, Zakreŭščna.
Nachází se zde krajinná rezervace Azjory a biologické rezervace, Hozhaŭská a Sapockinská. Zachovaly se přírodní památky jako masiv sedimentárních hornin (písku, štěrku a oblázků) „Priněmenskij“ a geologické výchozy Kalodzežny Roŭ a Ravěc.
Mapa - Hrodenský rajón (Grodnenskiy Rayon)
Mapa
Státní území - Bělorusko
Běloruská vlajka |
V zemi žije přibližně 9,5 milionu obyvatel, přičemž tento počet od devadesátých let 20. století pozvolna klesá. Většinu z nich tvoří Bělorusové, nejpoužívanějším jazykem je však v současnosti ruština, která má stejně jako běloruština úřední status.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BYN | Běloruský rubl (Belarusian ruble) | Br | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BE | Běloruština (Belarusian language) |
RU | Ruština (Russian language) |